|
|
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem
Černá, Kristýna ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem Abstrakt Diplomová práce se věnuje problematice předsmluvní odpovědnosti v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem. Důraz je kladen především na rozbor přístupu vybraných zahraničních právních řádů, a to Německa, Spojeného království, Spojených států amerických a Ukrajiny, avšak také na unifikační snahy usilující o překlenutí rozdílů mezi jednotlivými vnitrostátními úpravami. Předsmluvní odpovědnost je velmi komplexním institutem. Zatímco česká právní úprava je v tomto ohledu poměrně podrobná a nevyplývají z ní žádné zásadní problémy, aplikace institutu culpa in contrahendo v praxi mezinárodního obchodu stále vyvolává více otázek než odpovědí. Aplikace institutu v mezinárodním prostředí je problematická především kvůli rozličnému pojímání culpa in contrahendo v jednotlivých zemích. Nejmarkantnější je rozdíl mezi přístupem právních řádů kontinentálního systému a právních řádů common law. Common law, jež předsmluvní odpovědnost jako právní institut vůbec nezná, pracuje s doktrínou promissory estoppel, která je v některých situacích schopna nahradit chybějící institut culpa in contrahendo. Rozdílná je samozřejmě i kolizní úprava předsmluvní odpovědnosti, a to především vzhledem k tomu, že některé státy ji pojímají jako smluvní institut...
|
|
|
Institut vydržení - vybrané pohledy (ve srovnání české a německé právní úpravy a ideové roviny
Ragužová, Nicole ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce pojednává o tradičním římskoprávním institutu vydržení a jeho dnešní úpravě v českém a německém právu. Důraz je kladen na odlišná ideová pojetí obou úprav shodného právního institutu vydržení a jeho kořenů v římském právu. Česká právní úprava a právní teorie mají za hlavní inspirační zdroj platný rakouský občanský zákoník ABGB, který byl československým civilním kodexem do roku 1950. Proto je i rakouskému ABGB věnován značný prostor. Hlavním cílem této práce je porovnání rozdílných hodnotových pojetí v německé a české právní teorii, které ovlivňují předpoklady a právní následky vydržení na mnoha úrovních. Ve středu zájmu jsou sporné otázky vydržení a porovnání jejich řešení v obou právních řádech se zohledněním jak české prvorepublikové, tak římskoprávní civilistiky. Systematicky je v práci zvlášť pojednáno o úpravě vydržení v římském, německém a českém právu. Úvodní část práce shrnuje římskoprávní úpravu, která není v dalším výkladu ztrácena ze zřetele. Následuje výklad o vydržení v německém právu, jehož zákonná úprava odděluje vydržení movité a nemovité věci. Proto i tato práce pojednává zvláště o vydržení movité a nemovité věci jak v německém, tak i v českém právu. Po výkladu o pojetí, ideových východiscích a praktické relevanci vydržení movité věci v německé právní úpravě...
|
|
|
Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy
Škvareková, Gabriela ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ PODLE ANGLICKÉ A ČESKÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY Tématem předkládané diplomové práce je "Bezdůvodné obohacení podle anglické a české právní úpravy". Jejím cílem je přinést srozumitelnou analýzu a srovnání právních norem upravujících tento institut v anglickém a českém právu. Práce je systematicky rozdělena do čtyř kapitol, jež jsou poté dále členěny. První kapitola uvádí čtenáře do tématu bezdůvodného obohacení. Nejprve je nastíněn stručný historický přehled a popis právní povahy bezdůvodného obohacení. Tato kapitola rovněž přináší základní srovnání common law systému a kontinentálního právního systému, do kterých anglické i české právo patří. Úprava bezdůvodného obohacení na evropské úrovni je předmětem analýzy ve druhé kapitole. Jsou představeny vybrané právní instrumenty evropského práva soukromého, konkrétně Návrh společného referenčního rámce a Principy evropského práva bezdůvodného obohacení, jež obsahují nezávazná právní pravidla pro fungování institutu bezdůvodného obohacení. Třetí kapitola je zaměřena na anglické právo bezdůvodného obohacení. Přináší analýzu předpokladů vzniku bezdůvodného obohacení podle anglické právní úpravy. Těmito předpoklady, jež mají základ v judikatuře anglických soudů, jsou (1) obohacení, (2) na úkor ochuzeného, (3) existence důvodu...
|
|
|
Komparace předsmluvní odpovědnosti v českém právu a v common law
Nováková, Tereza ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Cílem této práce je posoudit důležitost institutu předsmluvní odpovědnosti, který v českém právu nemá dlouhou tradici, nicméně od 1. 1. 2014 je součástí českého právního řádu. Vznik předsmluvní odpovědnosti je spojen se zájmem na ochraně principu dobré víry, který je stěžejním principem moderního smluvního práva zejména v kontinentálním typu práva. Podstatná část práce se tak soustředí na ekonomické vysvětlení důležitosti chránit dobrou víru v negociačním procesu. Přes absenci obecné povinnosti jednat v souladu s dobrou vírou během negociačního procesu v anglo- americkém právu, existují i zde ekvitní nástroje jako misrepresentation nebo promissory estoppel, které reagují na praktické problémy plynoucí z nepoctivého jednání jedné ze smluvních stran. Důležitost ochrany dobré víry je zcela zřetelně deklarovaná i v mezinárodních soukromoprávních dokumentech, které napomáhají interpretaci vnitrostátního práva. V první kapitole vymezím pojem culpa in contrahendo a odliším jej od vzniku předsmluvní odpovědnosti v anglo-americkém typu právní kultury. Přes rozdílnost pojetí předsmluvní odpovědnosti v kontinentálním typu práva, tedy i českém, na straně jedné a anglo-americkém na straně druhé, posoudím na základě analýzy legislativy i judikatury obou právních kultur, zda přístup českých soudů se nepodobá...
|
|
|
Základní principy a zásady římského procesu
Škeříková, Jana ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Blaho, Peter (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Moje doktorská disertační práce se zaměřuje na základní principy a zásady římského procesního práva. Během psaní práce jsem zjistila, že oba výrazy jsou si velmi podobné. Jeden z hlavních bodů mé práce se věnuje římskému republikánskému ústavnímu systému a jeho normám, včetně normy nejdůležitější, kterou je Zákoník dvanácti desek. Dále se zaměřuji na justiniánskou kodifikaci římského práva. Velmi důležitými prameny jsou antická literatura, spisy významných právníků a různé typy administrativním dokumentů. Velkou inspiraci je také možné najít v mnoha evropských muzeích. Konkrétně se zaměřuji na zásadu ekvity, dobré víry, nutné obrany, věci rozhodnuté, odvolání, finanční částku v rozsudku a zásadu volného hodnocení důkazů. Poslední kapitola se přehledně věnuje dalším principům. Důležité je však také zmínit, že různé typy procesního řízení mají své odlišnosti. A proto jsem se také věnovala popisu jejich odlišností ve vztahu k jednotlivým principům. Moje práce pojednává o sedmi základních principech s tím, že nejdůležitějším z nich je princip ekvity. Práce zřetelně dokazuje, že tento princip je společný všem oblastem římského práva. Snažila jsem se vysvětlit základní principy římského procesního práva vysvětlit je na konkrétních příkladech. Jak se přímo vztahují k právu současnému tak, jak jej známe...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Ježek, Jakub ; Zvára, Michael (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Nabytí od neoprávněného Abstrakt Nabytí od neoprávněného, téma diplomové práce, představuje originární způsob nabytí vlastnického práva a prolomení staré římské soukromoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet - nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Občanský zákoník umožňuje, aby za splnění určitých podmínek přešlo vlastnické právo na poctivého nabyvatele, i když od osoby, které k převodu chybělo příslušné oprávnění. Zákonodárce tak zejména zohledňuje ochranu dobré víry jako obecného právního principu a také skutečnost, že u věcí neevidovaných ve veřejných seznamech nelze spolehlivě zjistit, kdo je vlastníkem. Tato práce se soustřeďuje na nabytí vlastnického práva od neoprávněného k movitým věcem, cílem je podat obecný výklad k zmíněnému institutu, analyzovat úpravu občanského zákoníku ve vztahu k němu a srovnat ji se zahraniční právní úpravou. Práce je členěna do čtyř částí, první z nich je věnována výkladu o základních poznatcích civilněprávní nauky ve vztahu k tématu, zařazení institut do systému věcných práv jako způsobu nabytí vlastnického práva, význam rozdělení věcí v právním smyslu pro nabytí od neoprávněného a výklad o dobré víře jako podmínky nabytí, druhá část obsahuje stručný nástin historického vývoje nabytí od neoprávněného v římském právu a...
|
|
|
Zastavení cizí věci podle § 1343 OZ
Mališová, Tereza ; Zvára, Michael (oponent)
Zastavení cizí věci podle § 1343 OZ Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá institutem zastavení cizí věci podle § 1343 OZ. Byť se nejedná o institut, který by byl v našem právním řádu novinkou, stále se s ním pojí řada otázek. Vzhledem k tomu, že k důkladnému pochopení jakéhokoliv institutu je vždy potřeba znát i jeho historický vývoj, je první kapitola práce zaměřena právě na historickou genezi zastavení cizí věci. Poté následuje kapitola, ve které je provedena komparace ustanovení normujících nabytí vlastnického a zástavního práva od neoprávněného. Byť jsou právo vlastnické i právo zástavní absolutními majetkovými právy, neinspiroval se český zákonodárce zahraniční právní úpravou, např. právní úpravou polskou, a neodkázal v případě zastavení cizí věci na analogickou aplikaci ustanovení o nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Naopak pro nabytí obou práv od neoprávněného umístil do OZ výslovnou právní úpravu. Díky tomu však dochází k tomu, že velice podobná situace je posuzována rozdílně podle toho, zda je nabýváno vlastnické, nebo zástavní právo od neoprávněného. Na kapitolu druhou navazuje třetí kapitola pojednávající o jednotlivých předpokladech, které je nutné splnit pro to, aby došlo k platnému zastavení cizí věci podle § 1343. Pro lepší přehlednost je přitom tato kapitola dělena na jednotlivé...
|
|
|
Dobrá víra v soukromých závazcích
Baier, Jaroslav ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce, klíčová slova Název práce: Dobrá víra v soukromých závazcích Abstrakt: Tato práce studuje význam pojmu dobrá víra v českém soukromém právu a její úlohu po rekodifikaci. Práce je rozdělena na tři stěžejní části. V prvních dvou částech se zabýváme dobrou vírou jako otevřenou texturou, otázkou zda se jedná o obecnou právní zásadu či nikoliv a v třetí části vztahem dobré víry k vybraným institutům soukromého práva. O.z. významně posiluje roli otevřených textur, jejichž účelem je umožnit flexibilitu posouzení určité právní normy a dobrá víra má v této souvislosti důležité postavení. Tato práce se zabývá dvojím pojetím dobré víry v objektivním a subjektivním smyslu. Zatímco řada akademiků chápe dobrou víru v objektivním smyslu jako příkaz chovat se určitým způsobem při výkonu práv a povinností, dobrá víra v subjektivním smyslu je chápána jako rozpoložení mysli, které je nadáno zákonnou ochranou. V této práci vyjadřujeme pohled, který se snaží oba tyto přístupy kombinovat, nicméně s respektem k odlišnostem, které v chápaní obou těchto významů přetrvávají. Dále hledáme společné vlastnosti obou těchto pojmů a rovněž se snažíme dobrat k závěru, že k posouzení skutečnosti, zda je dotyčný subjekt v dobré víře nebo nikoliv, je potřebné v každém případě nalézt určitý standard péče, resp. jeho...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Lederer, Vít (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Nabytí nemovitosti od neoprávněného - srovnání české a německé právní úpravy
Vondrášek, Igor ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
v českém jazyce Tématem práce je institut nabytí nemovitosti od neoprávněného, jenž prolamuje tradiční římskoprávní zásadu nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet (nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má). Práce popisuje, analyzuje a hodnotí podmínky pro nabývání vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem od osob neoprávněných, jak jsou stanoveny českým a německým právním řádem. Možnost nabýt nemovitost od neoprávněného, která je úzce spojena s principem materiální publicity (veřejné víry), navrátila do tuzemské legislativy až rekodifikace soukromého práva. Socialistické i porevoluční právo možnost dobrověrného nabytí nemovitosti od neoprávněného striktně odmítaly. Nedávné posílení materiální publicity veřejných seznamů s sebou ovšem přináší řadu nejasností. Ačkoliv nelze budoucí vývoj rozhodovací praxe tuzemských soudů v otázce nabývání nemovitosti od neoprávněného předvídat, mohla by německá právní úprava možná řešení některých výkladových problémů nastínit. Ostatně zásada veřejné víry pozemkové knihy je součástí BGB již od počátku jeho platnosti. Předkládaná práce odborné veřejnosti nejprve představí nejdůležitější východiska a odlišnosti českého a německého pozemkového práva, které jsou důležité pro pochopení dalšího textu. Navazující kapitoly...
|
host ::
RSS.